Lump

* 23.12. 2004

skorovlče

ZZO, ZOP, ZM, ZPU1, BH, FPr1   *  agility LA2  * zkoušky canisterapeutického psa

 

Lumpík je můj splněný sen... Tatínek Deny, maminka československá vlčanda Axa. Můj jediný pejsek, který je chtěný, plánovaný a mnou milovaný ještě před početím... Podle toho je patřičně rozmazlený, ale co jsem si nadrobila, to si i vypíjím. :oD

 V soužití s Lumpem jsem chtěla uplatnit vše, co mě Deny naučil. Při výběru štěněte, kdy ze tří kluků jsem se hodně těžko rozhodovala mezi dvěma tmavými sourozenci, nakonec rozhodla jeho povaha - proti svému živelnému bráškovi to byl malý medvídek, dobromyslný, sice energický, ale rozhodně se nevztekal tak, jako jeho bráška - a tatínek :oD .  Tam, kde byl Deny tvrdý a vyzýval mě k měření sil, Lump na mě jen vypoulil obrovské oči, sklopil uši a dělal nejnevinnější štěňátko na světě. A já občas podlehla... :o) Z Lumpa vyrostl mastodontík, stále dobromyslný, pohodový pes, který plně vyhovuje mým potřebám rodinného psího průvodce a  "osobního canisterapeuta". 

Lump je prostě miláček, vždycky mě rozesměje, přijde mě podpořit, jsem-li smutná, a jeho projevy lásky jsou tak důkladné (zejména silou), že člověk má hned jiné starosti... Má úžasnou mimiku a jeho projevy a gestika jsou tak bohaté a čitelné, že na rozdíl od lidové průpovídky "Jen jen promluvit..." si já kolikrát říkám, jak je dobře, že ještě k tomu nemluví. To bych si totiž občas vyslechla věci! :oD

Jeho jedinou smůlou jsem já a moje touha spolupracovat se psem, provozovat psí sporty. Díky jeho přizpůsobivé povaze jsem si na něm vyzkoušela většinu dnes existujících psích sportů. Lump je tak univerzální voják - ovšem devatero řemesel, desátá bída... :o) Neustálým učením nových věcí a zkoušením, jak se co naučit, toho sice umí hodně, ale na nějaký sportovní vrchol se spolu nejspíš jen tak nepodíváme. Jeho vlčí část povahy ho vede k tomu, že se sice velmi rád a ochotně učí cokoliv nového, ale jakmile se to naučí, je problém ho přesvědčit, aby se s tím kdekoliv "ukázal". Přesto dokáže v mnoha ohledech podat dobré výkony, na které jsem hrdá. Tady je seznam našich aktivit a případných úspěchů:

 

SPORTOVNÍ VÝCVIK

ZZO, ZOP, ZM, ZPU1, BH, FPr1

6 zkoušek z výkonu. Možná ještě někdy zapracujeme na dalších, ale už nějakou dobu bojujeme se získanou reakcí na střelbu, která nám další postup ztěžuje. S rostoucím věkem se však velkou měrou dostává na povrch "vlčáčí" část jeho povahy - k poslušnostem začíná přistupovat znuděně s výrazem, že to už přece dávno zná a umí, a je stále těžší jej namotivovat. Naopak po vlčích předcích má ve vínku velmi dobrý nos, který se projevuje ve stopách. Zde je ovšem velkou brzdou panička, kterou stopy zase tak neuchvátily a neudělá si tedy na stopičky pořádně čas... V obranách je Lump velmi opatrný, aby skutečně neublížil, a i když má kousačky rád, jeho projev je spíš vlažnější. 

 

foto: Ebony

 

MUSHING

kat. SCO2, několik 1. míst v závodech na Cakovsko-novodvorském okruhu

Lumpova velká vášeň. Začali jsme dogtrekkingem, ten však Lumpa nebavil tolik, jako Denyho, a když se pak přidaly i moje zdravotní potíže s koleny, postupně jsem dogtreky s těžkým srdcem opustila... V zimě jsme s Lumpem běžkařili. Jeden pes mi byl ale málo, takže jakmile mohla alespoň trochu i Bánší, začala jsem jezdit se dvojkou. Postupně mi koloběžka přestávala stačit (tedy zejména její brzdy :oD ), takže jsem na tréninky pořídila trojkolou káru. Na závodech ale stále jezdíme v kategorii SCO2 - odebrání zátěže (koloběžka je podstatně lehčí, než kára) způsobí, že se psi doslova rozletí. Je velmi těžké udržet skorovlky na startu - i když na to nevypadají, Lumpa i Banušku tahání velmi baví a na startu jsou to skutečně vystřelené dělové koule.

Bánší ze zdravotních důvodů však nemůže běhat delší tratě, než jsou sprinty. Trénujeme tedy jen krátké tratě, které ostatně oba psy baví mnohem víc... Panička se musí přizpůsobit. :oP

Když Banuška nemůže, často Lump trénuje nebo jede na závody s jinou sparingpartnerkou,  německou ovčačkou Agátkou. Ta se rozhodně nenechá rychlostí zahanbit, a tak i naše průměrné rychlosti na závodech považuji za hodně slušné - např. na  jarním (r. 2009) Cakovsko-novodvorském okruhu na trati 5600m měli průměrnou rychlost 22 km/h.

foto: Ebony

 

AGILITY

LA2

 Hopsání přes překážky je další z našich oblíbených kratochvílí. Přes svou velikost a mohutnost je Lump poměrně obratný a rychlý. Jeho velikost je však velkým handicapem při překonávání zónových překážek, kdy je boj ho ubrzdit jak na nástupných, tak na sestupných zónách. Nejde ani tak o to, že by vyloženě odskakoval, ale při jeho rozměrech stačí málo, aby je prostě a jednoduše překročil.

Jinak Lumpa agility velmi baví, a zejména, je-li na závodech dostatek diváků. :o) Pak se totiž rád předvádí v celé své kráse, každým skokem rozehrává všechny svaly na těle, vznáší se nad překážkami a vychutnává si obdivné áchání přihlížejících. Bohužel v tomto stavu své mysli poněkud zapomíná, že parkurem ho mám provádět já, a tak si na mě občas vzpomene až v momentě, kdy se áchání mění na zklamané, neb Lump opět letí sice vznosně, ale přes zcela jinou překážku, než kam ho navádím... :oP Z jeho růžových obláčků je občas složité ho vyvést, povede-li se to, dokáže předvést energické, rychlé parkury.

foto: Petra Doleželová

 

CANISTERAPIE

zkouška CT

Canisterapie není sport, je to spíš skutečná práce psa... Třebaže jsem nikdy neměla v plánu se CT zabývat, především protože jsem byla přesvědčena, že povaha canisterapeutů musí být mnohem klidnější, než povaha kteréhokoliv z mých psů, shodou okolností jsem se dostala k práci s mentálně postiženými klienty, kterým již dříve canisterapie přinášela mnoho radosti a užitku. Nicméně sehnat v dnešní době canisterapeuta není až tak snadné, a tak jsem začala občas brávat s sebou Lumpa. Jeho reakce na klienty byla pozitivní, dokáže se zklidnit a spolupracovat s nimi, je vidět, jak jeho přítomnost pomáhá. Největší změny mohu pozorovat u klientů s agresivními rysy chování, kteří jsou při práci se psem najednou velmi klidní, mírní, usměvaví...

Třebaže je tato činnost pro psa velmi náročná, Lumpa baví, a doufám, že budeme tyto pozitivní změny do života handicapovaných přinášet i nadále.

foto: Kristýna Špundová

 

DOGFRISBEE

19. místo v MiniDistance na MČR v Brně 2009

Původně jsem Lumpovi jen tak házela talíř, aby se vyběhal, zachytal si, pobavil se... Neřešila jsem techniky házení a ani doskoků, jen jsem ho učila běhat za disky a chytat je ve výskoku. Nicméně letos (2009) jsem se chtěla podívat, jak takové dogfrisbee závody ve skutečnosti vypadají, a protože MiniDistance je zjednodušeně řečeno jen přesně ten typ házení, který jsme s Lumpem provozovali, přihlásila jsem jej tam. Na první závody a na naši nezkušenost v taktice hodů mě Lump mile překvapil...

Naše další účast tak záleží především na tom, jestli se naučím házet disky rovně, přesně a pokud možno více způsoby... Pokud ano, třeba se ještě někdy zúčastníme nějakých dalších závodů, a možná i ve Freestylu... Pokud ne, myslím, že Lump bude spokojený i se svým odreagovávácím pobíháním a chytáním, které obvykle provozujeme. :o)

 foto: Wami, 2x Lambra, 2x Pavel Humpolec

 

COURSING

1. místo (ze všech účastníků, nejen v "plemeni") v závodě O Lednický pohár, 2008

Coursing je pro Lumpa a Bánší vyloženě odreagovávací činnost. O spolupráci s paničkou v tomto případě celkem nemůže být řeč - coursing coby hon na umělého zajíce (kus igelitu) v přírodním prostředí je především o vrozených instinktech psa  a jeho chuti běhat.

Se svými psy nemám vyběhané licence, přestože by v tom nebyl sebemenší problém. Nicméně protože coursing není naší hlavní náplní, mnohem více si tak užíváme tréninky, kde Lumpovi mohu najít sparingpartnery, kteří mu dají do těla - a Lump si v rychlosti nezadá ani s chrty. :o)

Jediné závody, kterých jsme se účastnili, byly ty, které pořádal Brněnský Coursing Club v rámci svých víkendovek. Lump býval rozhodčími ceněn velmi vysoko, v r. 2008 dokonce coby nejlepší pes celých závodů. Myslím, že je to proto, že Lump neřeší ani tak důvod běhu, jako běh samotný - coursing si užívá každičkým neuronem a svalovou nitkou, vyloženě miluje trysk, kterým se může hnát, je vidět, jak rád zkouší svou obratnost při spolupráci se střapečkem nebo jiným psem. Killy má rychlé a silové, nicméně své sparingpartnery nenapadá, je gentlemen a je-li na killu až jako druhý, počká si, než mu střapečkem pro radost docuknem jen pro něj. :o)

Jsme členy výše zmíněného BCC a také dalšího coursingového sdružení, Českého psa. Na tréninky jezdíme nicméně většinou jen tehdy, nemáme-li jinou závodní aktivitu, takže opravdu jen občas... 

foto: Wami, Šroub

 

DOGDANCING

-

Třebaže se o tomto sportu zde zmiňuji, nikdy jsme se neúčastnili žádné akce a nemáme to v plánu. :o) Naučila jsem Lumpa několik cviků, kterými bavíme sebe a případně své okolí, zejména třeba při canisterpaii. Tyhle srandičky totiž Lump předvádí rád a klientům pak dělá radost, když s nimi spolupracuje a předvádí cviky i jim.

Umíme slalom mezi nohama i osmičku, couvání, válení sudů, přeskoky přes moje nohy, plazení, otočky kolem vlastní osy,...

 

Vyhledávání

Foto se po kliknutí zobrazí :o)